Na starém bělidle bylo lautr hovno co dělat.Bylo parné nedělní odpoledne.Pes Sultán a Tyrl leželi na zápraží a líně si lízali kulky a mlaskajíce při tom. Kohout jebal slepici až z ní lítalo peří. „Skoč pro to pírko Barunko víš, že dobrá hospodyně pro pírko i přes plot skočí“ řekla babička a kopla Barunku do prdele nohou starou, bosou, vetchou až Barunce chudince vyletěla nudle z nosu jako námořnické lano. „Já se na to pírko vyseru“ pravila Barunka a poškrábala se na prdeli. „To se nesluší“ povídá Vilímek a praštil babičku cihlou do hlavy. Babička vyskočila jako zajíc střelený brokovnicí. Pan Prošek seděl v pokoji. Velkým horkem se mu pařily koule. Otevřel tedy okno, aby mu alespoň trochu vál vánek do prdele. V tom u splavu začala ječet Viktorka. „Co ta kurva dnes tolik ječí“ ptal se pan Prošek. „Inu to víte“ povídá moudře babička „když jí svrbí je to horší než podebraná pata.“ Pan Prošek zahučel cosi o prdeli a zlostí přirazil okno, protože se mu na špičku ocasu posadila moucha. Najednou zahučel kočár. Do myslivny přijela kontesa. „Smým Vám políbit ruku“ ptal se pan Prošek „Polibte mi třeba prdel“ s úsměvem odpověděla kontesa. „Nechtěla by jste trochu medu“ starala se babička. „Na to se Vám vyseru ale chcala bych jak koroptev“ odpověděla kontesa a přívětivě se usmála. Po svačině se na Bělidle rozhodli, že půjdou do zámku navštívit paní kněžnu. „Půjdeme do zámku“ těšily se děti. „Do prdele půjdete a né do zámku, ještě by jste se tam přežraly a posraly jako posledně“ povídá babička. Ale děti ještě chvíli babičku přemlouvaly, aby je vzala s sebou a za chvíli si to všichni sraly k zámku. Babička šla co krok to prd. „Přišlo na mě kyselo“ povzdechla si „ještě bych se tam posrala.“ Vilímek si myslil jaká by to byla sranda, kdyby paní kněžna šlápla do hovna. Přisraly si to na zámek právě když komorník šoustal komornou „člověk si nemůže ani pořádně zamrdat pro tu pakáž“ řekl komorník. A otevřel jim. Na zámku si všechno pořádně prohlédly a Vilímek obdivoval sošku amorka. „...
[ Continued ]
